Návod k použití: Není-li u povídky samostatně rozepsáno kdy se jaká část příběhu odehrává, pak vždy normálně píšeme současnost, kurzívou píšeme myšlenky, vzpomínky a minulost!!


..

Nesnáším tě, Lu 6

2. května 2013 v 0:01 | Blackfight |  Nesnáším tě, -Lu.



sorry za rap
Když se Will probral, ležel zase ve svém pokoji, tentokrát měl ale ruku obvázanou a na obličeji měl tři stehy. Párkrát zamrkal a pomalu vstal. Nevěděl co má dělat. Nedokázal pochopit, co se včera stalo. Čelo se mu zvrásnilo a aniž by se namáhal obléct si triko, pouze v dlouhých teplácích a se slunečními brýlemi posazenými vysoko na hlavě vyšel z pokoje ven. Na chodbě bylo zvláštní ticho, nikdo moc nemluvil. Předpokládal, že to je normální, když se v noci něco semele. Sestry potom bývají zvlášť obezřetné a nikdo si na nic netroufne. Rozhlédl se kolem sebe a nebyl překvapený, když v jídelně uviděl jíst i anorektičky. A všichni ho pozorovali. Lidé z denní místnosti, z jídelny, z dílen, všichni na něj zírali. Možná si měl přeci obléci to triko.

Tiše přešel k sesterně, postarší paní ale zrovna telefonovala. Stoupl si do dveří a zdravou paží se opřel o rám. Když se podíval na Luiny dveře, měly na klice cedulku "Nerušit", on ale věděl, že si ji tam sama nedala. Když se ujistil, že mu sestra nevěnuje pozornost, opatrně se přiblížil k jejímu pokoji. Rozhlédl se a poté co shledal, že jej nepozoruje nikdo, kdo by jej zastavil, sáhl po klice. Když dveře otevřel, uviděl ji tam, jak leží na posteli. Nic jiného. Nespala, ale ani se na něj nepodívala. Musela zaznamenat, že někdo vstoupil, ale svým pohledem zírala tupě do stropu a nedala se v tom rušit.

"Lu,"oslovil ji tiše. Uviděl jak pohnula očima a po chvíli chraptivě zašeptala, "Prosím, odejdi…"

Chvíli ji mlčky pozoroval, ale poté se přece jen otočil a z pokoje vyšel. Paní na sesterně už dotelefonovala a zrovna podepisovala jakési papíry. Když k ní přistoupil, okamžitě si Willa všimla.

"Dobré ráno,"věnovala mu falešně soucitný pohled. "Chcete něco na bolest?"

To Willa ani nenapadlo - bolest. Nijak si jí nevšímal. Jakmile to však sestra zmínila, všiml si, že mu paže tlumeně tepe a později mu bylo vysvětleno, že měl vykloubené rameno.

"Ano, prosím."Sestra na něj kývla a z kapsy vytáhla malý stříbrný klíček od lékárny. Když jím však otočila a otevřela dřevěnou almaru, Willovi vyschlo v krku. "Co to tam máte?"

"Co myslíte?"nechápala.

"Ta kniha, co je to za knihu?"ukázal k lékárně a překvapeně přistoupil blíž.

"To jsme včera našli v budově, asi to tu nechala něčí návštěva."vysvětlila sestra a vtiskla Willovi do dlaně dva bílé patáky.

"To je moje kniha, prosím, dejte mi ji zpátky."

"Nejsem si jistá, jestli můžu pane Narrow, máme tu pravidla--" "Já mám povolení."řekl ledově. "Dejte mi zpět tu knihu, teď."

"No dobrá dobrá,"uchichtla se, "Vždyť to jsou jenom pohádky."

Will přešel zpět k Luinu pokoji a opřel se o zeď. V ruce držel knihu, která rozhodně nebyla jeho. Hlavou mu běželo mnoho vzpomínek, ale byly tak popletené a rozházené, že se v nich sám nevyznal. Tak to ale asi v životě chodí. Stane se toho tolik, až se v tom sami nevyznáte. Jediné co víte jistě je to, že rány někdy léčí a někdy zabíjí, že jídlo bývá hrozné nebo výborné a to, že vaše minulost a všechno, pro co jste kdy žili, se dá sbalit do jediného batohu.

Vzdychl a potichu vstoupil do jejího pokoje. Louise teď spala. Podíval se na její profil, hlavu měla zabořenou do polštáře. Na noční stolek jí položil knihu s okovanými hranami. Knihu, pro kterou tolik bojovala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Irene Irene | 2. května 2013 v 1:30 | Reagovat

Tak jo, vo co jde? *Přestaň se spokojeně chechtat, že nevim co se stane!!* Musím přiznat, že tentokrát mi písnička sice nesedla, ale četlo se to zase tak hladce, že jsem si jí moc nevšímala. Jak tak sleduju tohle komentářový okýnko, napadá mě, že udělám statistiku, nebo něco takovýho-jako tabulky o tom, která které jak ry\chle píše komenty..... taková hezká diagonálka mezi námi :-D  no nic, píšu teď páč beztak zítra budu tak hotová, že na net asi moc nepudu. Takže jinak pohni s psaním! :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Lay by Carmen